Kdo v roce 2026 zaplatí školení vašich zaměstnanců

Program, o kterém se zatím moc neví

Úřad práce ČR otevřel v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus program Vzdělávání pro firmy na období 2026 až 2028. Žádosti přijímá online od 1. července 2026, školit se může od 24. srpna 2026, poslední žádost jde podat 31. srpna 2028.

Je to nástupce programů, které řada firem zná pod zkratkou POVEZ. Logika je podobná: stát přispěje na to, aby se zaměstnanci naučili něco, co firma opravdu potřebuje, a při schválené žádosti hradí vzdělávací část v plné výši.

Tenhle text shrnuje podmínky. Není to návod na vyplnění žádosti a ani být nemůže, protože formuláře i sazby se v průběhu programu mění.

Základní podmínky

Čtyři věci, které firmy překvapí

1. Žádost si podáváte sami

Tohle je nejčastější nedorozumění. Žadatelem je zaměstnavatel, ne vzdělávací agentura. Agentura je dodavatel školení a doloží k žádosti svou část, tedy obsah, rozsah a cenu. Samotnou žádost ale musí podat firma.

Kdo vám slibuje, že žádost vyplní za vás, buď mluví o jiném programu, nebo slibuje něco, co nesmí. My to neděláme. Co uděláme, je připravit podklady o vzdělávací části a projít s vámi, co se do formuláře píše.

Prakticky to znamená, že někdo ve firmě u toho musí strávit čas. Podle zkušeností firem, se kterými jsme na tom pracovali, jsou to řádově hodiny, ne dny, ale nula to není.

2. Padesát hodin není volba

Minimální rozsah jednoho vzdělávacího běhu je padesát hodin. Není to tak, že by si vzdělavatel vymyslel dlouhý kurz. Kratší školení do programu prostě nespadá.

Pro firmu to znamená naplánovat výpadek. Padesát hodin se obvykle rozloží na deset dnů po pěti hodinách, typicky jednou týdně. V čistém čase je to něco přes šest pracovních dnů na jednoho člověka, rozprostřených do dvou až tří měsíců. Tenhle výpadek je potřeba naplánovat dřív než termíny výuky, ne až podle nich.

3. Osmdesát procent docházky se hlídá

Účastník musí odchodit nejméně čtyřicet hodin z padesáti. Kdo nedochodí, nesplní podmínku a jeho část podpory je ohrožená.

Zní to jako formalita, ale je to nejčastější místo, kde se to ve firmách zadrhne. Když se v polovině kurzu rozjede zakázka a tři lidé přestanou chodit, řeší se to zpětně špatně. Vyplatí se dopředu určit, kdo koho v provozu zastoupí, a brát termíny školení stejně vážně jako schůzku se zákazníkem.

4. Skupina má strop patnácti lidí

Jeden běh je nejvýš pro patnáct účastníků. Firma se čtyřiceti lidmi, která chce proškolit všechny, tedy plánuje víc běhů. To není jen administrativa, ale i rozhodnutí, koho poslat do prvního.

Doporučujeme začít lidmi, u kterých je nejvíc opakované práce s dokumenty a s komunikací. Ti přinesou výsledek nejdřív a zbytku firmy ho ukážou přesvědčivěji než jakákoli prezentace.

Jak se podpora počítá

Podpora se počítá na osobohodinu vzdělávání, ne paušálem na firmu. Jeden vzdělávací běh musí mít nejméně padesát hodin a nejvýše patnáct účastníků, takže jeden běh představuje nejvýše sedm set padesát osobohodin vzdělávání. Na jednoho zaměstnance vychází nejméně padesát hodin podpořeného vzdělávání a při osmdesátihodinové variantě až osmdesát. Sazbu za osobohodinu i celkovou výši podpory schvaluje Úřad práce ČR podle podmínek platných v době podání žádosti.

Sazba je přitom strop podpory, ne cena kurzu. Nezahrnuje přípravu obsahu na míru firmě, materiály ani to, že lektor dojede k vám. Nabídka nad sazbou tak vypadá jako přirážka, i když jí není.

Konkrétní čísla proto počítáme písemně pro danou firmu, s počtem lidí a formou výuky. Při schválené žádosti hradí program vzdělávací část v plné výši a firma nedoplácí.

Kdy dotaci nehonit

Nemá smysl dělat z dotace podmínku, když jde o něco jiného.

• Když potřebujete výsledek do měsíce. Žádost a její posouzení nějakou dobu trvá. Kdo má akutní problém, ať ho řeší a dotaci nechá na příští kolo.
• Když nejste ochotni pustit lidi z provozu. Padesát hodin je padesát hodin. Bez toho to nejde a s tím se nedá vyjednávat.
• Když nevíte, co se má kdo naučit. Dotace nezachrání školení, které nikdo nechtěl. Nejdřív si ujasněte, jakou práci má nástroj převzít, teprve pak řešte peníze.

Poslední bod stojí za rozvedení. Firmy, kterým vzdělávání sedlo, obvykle přišly s větou typu „účetní přepisuje dvě stě faktur měsíčně“ nebo „obchodníci píší nabídky dvě hodiny denně“. Firmy, které přišly s větou „chtěli bychom něco s AI, když je na to dotace“, končily hůř.

Co s tím teď

1. Spočítejte, koho by se to týkalo. Ne celá firma, ale lidé, kteří dělají opakovanou práci s dokumenty, e-maily a daty.
2. Sepište dvě až tři konkrétní práce, které je zdržují. Konkrétní znamená pojmenovat dokument, ne oblast.
3. Ověřte si termíny v provozu. Kdy vám deset dopolední na člověka vypadne nejmíň bolestivě.
4. Nechte si spočítat, co program pokryje, a teprve pak se rozhodujte.

U nás k tomu patří padesátihodinový kurz AI pro zaměstnance, který se staví na procesech konkrétní firmy, a výpočet ceny i podpory dopředu. Co se v kurzu učí a jaká pravidla přitom platí, jsme popsali v článku o povinnostech firem po 2. srpnu 2026.