Otázka, která padá na každém školení o AI a HR
„Používáme nástroj, který nám z dvou set životopisů vybere deset nejlepších. Je to teď problém?“ Tahle otázka nebo její varianta padne skoro na každém školení, kde je mezi účastníky někdo z personálního oddělení. Odpověď není jednoduché ano nebo ne, ale dá se rozebrat na tři jasné kroky: jestli se systém řadí mezi vysoce rizikové, co z toho plyne a od kdy.
Text navazuje na přehled pravidel platných po 2. srpnu 2026, kde jsme popsali, že se termíny u vysoce rizikových systémů odsunuly. Tady jdeme do detailu jen u té části, která se týká zaměstnávání.
Co dělá systém vysoce rizikovým
Evropské nařízení o umělé inteligenci třídí AI systémy podle rizika, ne podle toho, jak vyspělý je model uvnitř. Příloha III vyjmenovává oblasti, kde nesprávné rozhodnutí systému může vážně zasáhnout do práv člověka, a zaměstnávání je jednou z nich, konkrétně bod 4.
Do téhle kategorie spadají dvě skupiny nástrojů:
- Nábor a výběr. Systémy určené k cílení pracovních inzerátů na konkrétní skupiny uchazečů, k analýze a filtrování žádostí o zaměstnání a k hodnocení kandidátů.
- Řízení pracovního poměru. Systémy pro přidělování úkolů na základě chování nebo osobnostních rysů, pro sledování a hodnocení výkonu a chování zaměstnanců a pro rozhodování o povýšení nebo ukončení pracovního poměru.
Prakticky to zasahuje širokou škálu produktů: od jednoduchého filtru na klíčová slova v životopisech přes nástroje, které kandidáty bodují podle shody s popisem pozice, až po systémy, které vyhodnocují produktivitu zaměstnanců podle dat z jejich práce.
Kdy to firmu skutečně zavazuje
Termín, který si řada firem zapsala do kalendáře na srpen 2026, se posunul. Digitální omnibus, nařízení (EU) 2026/1744, přesunul povinnosti u samostatných vysoce rizikových systémů podle přílohy III z 2. srpna 2026 na 2. prosince 2027. Firmy tedy mají o rok a čtyři měsíce víc, než se původně čekalo.
Neznamená to, že se do té doby nemá nic dělat. Je to čas na přípravu, ne na odklad rozhodnutí. Firma, která nástroj na třídění životopisů používá už dnes, má do prosince 2027 zavést dokumentaci, lidský dohled a další náležitosti popsané níže, ne čekat na poslední týden.
Výjimka, na kterou se firmy rády odvolávají, a proč většinou neplatí
Nařízení počítá s tím, že ne každý systém formálně spadající do přílohy III představuje skutečné riziko. Podle článku 6 odstavce 3 se systém nemusí počítat za vysoce rizikový, pokud plní jen omezený procesní úkol, zlepšuje výsledek už dokončené lidské práce, jen upozorňuje na odchylky bez náhrady lidského posouzení, nebo plní přípravný úkol před samotným rozhodnutím.
Tahle výjimka zní jako úleva pro spoustu náborových nástrojů, ale má jednu tvrdou hranici: neplatí nikdy, pokud systém profiluje konkrétní fyzické osoby. Profilování znamená automatizované vyhodnocování osobních vlastností nebo charakteristik konkrétního člověka, a přesně tohle dělá většina nástrojů, které kandidáty bodují, řadí nebo srovnávají mezi sebou. Nástroj, který jen hlídá formální náležitosti přihlášky, třeba jestli je přiložený životopis a motivační dopis, výjimku splňovat může. Nástroj, který řekne „tenhle kandidát je lepší než tamten“, ji nesplňuje skoro nikdy.
Kdo se o výjimku chce opřít, musí posouzení zdokumentovat ještě před uvedením systému na trh nebo do provozu. Ústní přesvědčení, že „náš nástroj je jen pomocný“, v případě kontroly neobstojí.
Co firma jako zaměstnavatel musí udělat
Vysoce rizikový status neznamená zákaz, znamená sadu povinností pro toho, kdo systém používá, v jazyce nařízení pro zavádějící subjekt. Nejdůležitější z nich:
- Lidský dohled. Nad systémem musí mít dohled proškolený člověk, který dokáže jeho výstup zpochybnit nebo přehlasovat, ne jen formálně systém spustit a nechat ho pracovat samostatně.
- Sledování provozu. Firma musí sledovat, jak se systém v reálném provozu chová, a případné riziko nebo vážný incident hlásit dodavateli a případně dozorovému orgánu.
- Informování zaměstnanců a jejich zástupců. Před nasazením systému na pracovišti musí zaměstnavatel informovat dotčené zaměstnance a jejich zástupce, třeba odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců, že budou vysoce rizikovému systému podléhat. Tahle povinnost bývá v praxi nejčastěji přeskočená, protože se na ni snadno zapomíná mezi technickými kroky zavádění.
- Uchovávání záznamů. Automaticky generované záznamy o provozu systému, pokud je má firma pod svou kontrolou, se musí uchovávat po dobu stanovenou nařízením, obvykle nejméně šest měsíců.
Registraci samotného systému do unijní databáze vysoce rizikových AI systémů řeší primárně poskytovatel, tedy dodavatel. Firma se stává poskytovatelem, a tedy nese i tuhle povinnost, jen pokud nástroj podstatně upraví nebo uvádí pod vlastní značkou, což se u koupeného náborového softwaru téměř neděje.
Přehled: kdy firma nástroj používá bezpečně
| Situace | Co to znamená |
|---|---|
| Nástroj jen kontroluje formální náplň žádosti, neprofiluje uchazeče | Může spadat pod výjimku z článku 6 odstavce 3 |
| Nástroj řadí, boduje nebo srovnává konkrétní uchazeče | Vysoce rizikový systém, výjimka neplatí |
| Nástroj sleduje výkon zaměstnanců podle chování nebo osobnostních rysů | Vysoce rizikový systém |
| Firma před nasazením informovala zaměstnance a jejich zástupce | Splněna jedna z klíčových povinností zavádějícího subjektu |
| Firma nástroj podstatně upravila nebo uvádí pod vlastní značkou | Firma se stává poskytovatelem s jeho povinnostmi |
Co dělat s časem, který teď firmy mají
Odklad do prosince 2027 je příležitost, ne důvod k čekání. Tři kroky, které dávají smysl udělat letos:
- Projít, které nástroje ve firmě spadají do přílohy III, včetně těch, které si oddělení pořídilo samo bez vědomí IT.
- Určit, kdo bude nad každým takovým systémem vykonávat lidský dohled, a zajistit, že tenhle člověk rozumí tomu, na co se má u výstupu dívat.
- Připravit informaci pro zaměstnance a jejich zástupce, aby nešlo o formalitu odbytou týden před termínem.
Otázku, jestli podobné nástroje vůbec ohrožují pracovní místa, jsme rozebrali samostatně v článku nahradí AI zaměstnance. Odpověď na ni je jiná než otázka právní klasifikace, ale obě spolu úzce souvisí, protože nedůvěra k náborovým nástrojům často pramení z toho, že nikdo zaměstnancům neřekl, jak přesně systém rozhoduje.
Kde v tom stojíme my
Klasifikaci konkrétního nástroje podle přílohy III neděláme, na to je potřeba právní posouzení konkrétního systému. Co v kurzech učíme, je to, jak se v podobných nástrojích orientovat a na co se ptát dodavatele, než firma nástroj zavede do každodenního provozu.
V padesátihodinovém kurzu AI pro zaměstnance věnujeme téhle oblasti čas v modulu o bezpečnostním minimu a firemních pravidlech. Při schválené žádosti kurz hradí program Úřadu práce, kolik z ceny pokryje ve vašem případě, spočítáme písemně dopředu.
Zdroje
- Nařízení (EU) 2024/1689 o umělé inteligenci, příloha III bod 4 a článek 6, EUR-Lex
- Nařízení (EU) 2026/1744, digitální omnibus na umělou inteligenci, EUR-Lex
- High-Risk AI in Employment and Worker Management, aiactblog.nl
Časté dotazy
O autorovi
Lektor firemních kurzů AI
Bývalý pedagog, dnes vývojář a expert Inovačního centra Ústeckého kraje. Proškolil stovky pedagogů a stovky zaměstnanců firem.
- AI automatizace
- Interní nástroje
- Digitální gramotnost